HŘEBČÍNY
|
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, s.p.o., je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Leží v Polabské nížině nedaleko Přelouče, pro chov koní v příznivých půdních podmínkách (půdy písčité a hlinitopísčité). Koně Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, s.p.o., jsou v současné době chováni jednak v Kladrubech samotných (bělouši) a dále ve Slatiňanech (vraníci). |
||
Hřebčín Kladruby nad LabemNH Kladruby nad Labem, s.p.o. V Kladrubech nad Labem jsou starokladrubští bělouši ustájeni v několika objektech. Přímo v Kladubech nad Labem jsou ustájeni koně základního stáda – plemenní hřebci a chovné klisny, hříbata do odstavu, koně ve výcviku, sportovní a koně určení k prodeji. Do nedalekého „Padocku“ přicházela většinou odstavená hříbata, která bývala v jednom roce přemístěna do odchovny v Selmicích, dnes jsou zde většinou teplokrevné klisny. Na vzdálenějším Josefově jsou ustájeny chovné klisny nízkobřezí nebo nezabřezlé. Odchovna Selmice je s hřebčínem spojena čtyři kilometry dlouhou lipovou alejí, jež přímočaře protíná pastviny. V Selmicích jsou v oddělených stádech hřebečků a klisniček odchovávány tři ročníky mladých koní – ročci, dvouletci a koně tříletí. Z historie hřebčína a zámku:Roku 1560 Jaroslav z Pernštejna prodal královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní. Císař Maxmilián II. zde založil v roce 1563 hřebčinec, čímž položil základy dnešnímu známému a uznávanému chovu koní v Kladrubech. Pro svůj častý pobyt zde si nechal císař postavit zámek, o němž je první zpráva z roku 1588 v urbáři pardubického panství. Jednopatrový zámek byl vybudován v renesančním slohu a v půdorysu připomínal písmeno L. K zámecké budově byl přistavěn i kostel, tvořící se zámeckou budovou jeden celek. Zámek sloužil především k ubytovávání hostů, o čemž svědčí i velké množství pokojů, dvě kuchyně, komory a sklepy. Vedle zámku byly vystavěny správní a provozní budovy - dům správce hřebčína, jízdárna a nezbytná kovářská dílna. Zámek se nevyhnul přestavbám, které přicházely s nastupujícími módními trendy. Baroko připomíná přestavba kladrubského zámku v roce 1722 na níž historikové umění nevylučují ani spoluúčast Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Zámku se nevyhnul ani velký požár, který poničil zámek, kostel i stáje. Za Josefa II. byl ale celý zámecký areál obnoven. V letech 1836 - 1844 byly vystavěny nové empírové stáje. Jak se měnily styly a staletí, přichází opět na zámek renesance v podobě pseudorenesanční přestavby za císaře Františka Josefa I. V majetku císařské rodiny zůstal hřebčín se zámkem až do konce habsburské monarchie v roce 1918. |
Hřebčín SlatiňanyHřebčín Slatiňany Hřebčín Slatiňany je od r. 1992 součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem, s.p.o. Hřebčín Slatiňany má správní středisko, středisko Ústřední evidence chovu koní, 4 střediska chovu koní, středisko rostlinné výroby a středisko údržby. Správní středisko se nachází v hlavní budově hřebčína. Středisko Ústřední evidence chovu koní patří pod Českomoravskou společnost chovatelů a.s. a je pověřeno MZe ČR vedením ústřední evidence všech koní, chovaných v ČR (mimo A 1/1 a klusáka). Středisko chovu přímo v hřebčíně tvoří stáj plemenných hřebců a tři stáje plemenných klisen. Plemenní hřebci jsou ustájeni v prostorných boxech, plemenné klisny bez hříbat jsou na vazných stáních, klisny s hříbaty v boxech nebo na volné stáji. Ve výcvikovém středisku se provádí výcvik hřebců a klisen, ukončený zkouškami výkonnosti a výcvik klisen, určených k prodeji, pod sedlem a v zápřeži. Ke slatiňanskému hřebčínu patří ještě výcvikové středisko Heřmanův Městec, jehož součástí je galasedlovna se sbírkou památkově chráněných uzdění, sedel a postrojů; dále hříbárna Slavice, kde jsou odchováváni hřebečci a klisničky od odstavu až do věku 3,5 let, středisko rostlinné výroby ve Škrovádě a středisko údržby. Z historie hřebčína:Hřebčín Slatiňany byl založen r. 1898 jako zámecký hřebčín. Vznikl z původních stájí pro dostihové koně a koně pro parfosní hony, které patřily spolu s přilehlým zámkem a panstvím rodině Auerspergů (v zámku se nyní nachází Hippologické muzeum s rozsáhlými sbírkami) a nachází se na severním okraji města v zámeckém parku. |
ING. JAN HÖCKředitel ING. SIMONA VOŇKOVÁzástupce ředitele ING. RUDOLF HLOŽEKnáměstek pro chov koní ZDEŇKA DYKOVÁšlechtitel VĚRA NÁGROVÁÚstřední evidence koní ČR 
Jak se k nám dostanete?
Z Prahy: Z Pardubic Z Hradce Králové Existuje ještě řada dalších možností a zkratek, dovolujeme si však doporučit výše uvedené. Přejeme šťastnou cestu. |
|
|
||
