ZZVJ‚ZZVJ-P‚CV

Zkouška ZZVJ - všeobecná licence, se skládá ze čtyř částí:

- Drezurní úloha

Předvádí se drezurní úloha Z1 nebo Z2 v drezurním obdélníku 20x40 m v chodech střední krok, pracovní klus, pracovní cval, cviky se provádějí podle drezurní úlohy, kterou nahlas předčítá pomocník.  Jakou drezurní úlohu adepti pojedou se losuje na začátku zkoušek a vylosovanou úlohu rozhodčí oznámí před zahájením zkoušek a všichni účastníci jedou stejnou úlohu.

- Předvedení koně

Koně předvádíme ve vyhrazeném prostoru na uzdečce a na otěžích a bez jakýchkoli chráničů. Nesmíme nikdy zapomenout, že předvádíme koně a ne sebe, takže celou dobu udržujeme koně v co nejlepším postoji a pohybu. Je potřeba, aby vodič šel stejným tempem a pokud možno i stejnou nohou jako kůň.

Předvedeme koně v kroku, na rozhodčím určeném místě zastavíme, předkročíme před koně a postavíme ho do zootechnického postoje, tj. aby kůň stál rovně a aby byly vidět od rozhodčího všechny končetiny koně.

Představíme nahlas a srozumitelně koně tak, aby to slyšeli i diváci - musí se říkat, že kůň ten a ten je po otci... a z matky...  a představíme vodiče - tj. sebe a pokračujeme na pokyn rozhodčího krokem. V určeném místě naklušeme. Koně obracíme na pravou ruku.

- Skoková zkouška - parkur

Provádí se jak cvalová, tak i klusová část

Parkur je o výšce 70 - 90 cm (většinou kolem 80 cm).

Zde je důležité, správné vedení koně, působit jistě a hlavně nesplést kurz.  Nezmatkuj a neotáčej se, když za tebou něco bouchne a soustřeď se na další překážku.

- Teoretická zkouška - TEST

Teorie se skládá z testu, kde je 35 otázek, z nich má být min. 30 správně zodpovězeno a je na to 45 minut.

- Hodnocení zkoušky základního výcviku

- V drezúře jsou hodnoceni uchazeči v základních chodech – krok, klus, cval, provedení kruhu, srovnání koně a zastavení. Základním hodnocením je sed a vliv jezdce.

- Ve skoku na parkuru je základním kritériem hodnocení – rovnováha, styl jezdce.

- V teoretické zkoušce základní znalosti formou testu – min.30 správných odpovědí (z 35 otázek) = splnil.

Jednotlivé části zkoušky jsou hodnoceny výrokem komise – splnil / nesplnil.

Pro hodnocení praktických částí zkoušky nejsou uplatňována ustanovení pravidel jezdeckého sportu.

Na závěr zkoušek proběhne vyhodnocení uchazečů. Po ukončení zkoušek vypracuje komise „Protokol o zkouškách“ pro příslušný oblastní výbor a sekretariát ČJF. Na jeho základě bude účastníkům zkoušek, kteří splnili, vydána „Licence jezdce“.

směrnice

Zkoušky základního výcviku se mohou provádět v jezdeckých areálech, které mohou zajistit následující podmínky:

1) halu nebo prostor pro přezkoušení jezdeckých schopností kandidátů v drezúře (drezurní obdélník 20 x 40 m)

2) halu nebo prostor pro přezkoušení jezdeckých schopností kandidátů po stránce skokové (viz.předepsaný plánek parkuru)

3) ustájení pro koně kandidátů zkoušek

4) obsluhu pro stavbu překážek

5) místnost pro vypracování testů

6) prostor pro vodění a předvádění koně

Pomůcky potřebné při zkouškách

1) - každý kandidát si musí zajistit koně, se kterým bude provádět zkoušku (může být jiný pro drezúru a pro parkur, na jednom koni se mohou vystřídat max. 3 jezdci )

- kandidát si zajistí vlastního čtenáře drezurní úlohy

-kandidát si přinese psací potřeby

- kandidát bude mít kompletní jezdeckou výstroj a kůň bude postrojen dle skokových pravidel jezdec.sportu  čl.256 a čl.257

2) startovní čísla (pořadatel)

3) překážkový materiál pro předepsaný parkur (pořadatel)

4) drezurní obdélník 20 x 40 m (pořadatel)

5) tiskopisy pro hodnocení kandidátů zkoušek (pořadatel)

Při zkouškách jsou potřeba nejméně 3 zkoušející :

- hlavní, který kontroluje a zabezpečuje správné dodržování časového rozvrhu, na začátku provede instruktáž kandidátů, provede vyhodnocení testu a na závěr zkoušek provede celkové vyhodnocení

- další dva zkoušející hodnotí drezurní a skokovou zkoušku

(hlavního zkoušejícího vybere ze seznamu komisařů oblastní výbor ČJF – vyloučeni jsou zkoušející,kteří

mají u zkoušek kandidáty z vlastního klubu nebo příbuzné, nebo popř.je trénují)

Časový program

8.00 hod. kandidáti se shromáždí a budou jim přidělena čísla 1-20 (max.20 na den)

hlavní zkoušející informuje kandidáty o průběhu zkoušek

9.00 hod. předvádění a vodění koně

drezurní úloha Z1 nebo Z2 (pořadí startujících 1 – 20)

14.00 hod. skoková zkouška na předepsaném parkuru (pořadí startujících 20 – 1)

16.00 hod. testy (vypracovat odpovědi na otázky testu v čase 45 min.)

17.30 hod. hlavní zkoušející provede zhodnocení všech účastníků zkoušek za jejich účasti

(Uvedený časový program je orientační. Je v pravomoci zkušební komise rozvrh upravit-dle počtu účastníků apod.)

Jak vlastně ta zkouška probíhá

Na začátku zkoušky jsou účastníci seznámeni s rozhodčími, kteří jim vysvětlí průběh zkoušek a časový plán a vylosuje se drezurní úloha. Poté si účastníci vylosují čísla v jakém pořadí pojedou a pak většinou polovina jde dělat teoretickou část - testy, a druhá polovina jde na drezúru, po které většinou bezprostředně následuje odsedlání a předvedení koně. Pak se účastníci vystřídají.

Nebo jdou všichni na drezuru ve vylosovaném pořadí, hned po drezuře následuje předvedení koně a jezdec jde na testy a po skončení těchto částí zkoušky se většinou udělá přestávka a po ní se odjezdí skoková část -  parkur se většinou jede v obráceném vylosovaném pořadí.  Poté je rozhodčími zhodnocena úroveň zkoušek a zejména připravenost ( nepřipravenost) jezdců a koní a následuje vyhlášení výsledků zkoušek.

PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ JEZDECKÉ LICENCE

ZKOUŠKA ZÁKLADNÍHO VÝCVIKU JEZDCE

(ZZVJ) - všeobecná licence

Česká jezdecká federace stanovuje následující podmínky k získání jezdecké licence.

K získání jezdecké licence je třeba vykonat zkoušku základního výcviku jezdce za následujících podmínek (neplatí pro jezdce voltiže, pony, spřežení, reiningu a vytrvalosti).

1) Uchazeč musí dovršit v daném roce věk minimálně 12 let.

2) Uchazeč musí prokázat složením praktické zkoušky dovednost v jízdě na koni

- vodění a předvádění koně

- drezurní úloha – národní úloha č.Z1 nebo Z2

- překonání parkuru ve výšce 70 – 90 cm s 1 distancí , 1 kombinací, přechod do klusu a skákání kavalet z klusu

3) Uchazeč musí prokázat základní teoretické znalosti z :

- anatomie a fyziologie koně

- napájení, krmení, ošetřování a kování

- úrazy a nemoci koní

- základní zdravotní ošetření

- ústroj jezdců , postroj koní

- bezpečnost jezdce a základní první pomoc

- disciplíny jezdeckého sportu

- základní znalost pravidel

Svoje znalosti prokáže uchazeč formou testu - 35 otázek, 45 minut

4) Minimální počet uchazečů je 6, maximální počet je 20.

5) Zápisné ke zkoušce (i opakované) je 500,-Kč, je příjmem pořádající oblasti ČJF a nevrací se.

Účastník kromě uvedeného uhradí účastnický poplatek související s pokrytím nákladů na uspořádání zkoušek(technické zajištění aj.), jehož výši stanoví pořádající oblast ve spolupráci s pověřeným pořadatelem … (bývá to tak 200,-  až 300,-Kč, tak počítejte i s jídlem 1000,- Kč :o))

Zde si stáhneš POKRAČOVÁNÍ a celý originální text podmínek

pro všechny druhy licencí - všeobecná licence, nebo pro pony, vytrvalost, spřežení, reining, voltiž

_______________________________

Velmi důležité a rozhodčí za to penalizují je to, aby kůň i jezdec působili jako harmonická dvojice, aby byli čistí, upravení, nablýskaní...a všechny úlohy by měl jezdec provádět s úsměvem, nadhledem a jakoby lehce.

Na všechny otázky rozhodčích by se mělo odpovídat nahlas, jasně a srozumitelně, aby bylo vidět vaše sebevědomí a že nemáte strach, všechno umíte a že jste hrdí na to, že můžete skládat zkoušky.

A hlavně musí být vidět, že je to jezdec, kdo ovládá a řídí koně a ne naopak.

Opravné zkoušky

- Jezdec, který neuspěje u zkoušek jak z praktické tak i teoretické části, opakuje celou zkoušku nejdříve za 6 měsíců .

- Jezdec,který neuspěje u zkoušek v praktické části (drezura nebo parkur nebo oboje), opakuje celou praktickou část nejdříve za 6 měsíců.

- Jezdec, který neuspěje v teoretické části (testu), opakuje zkoušku jen z teorie nejdříve za 1 měsíc.

- Opravnou zkoušku musí jezdec vykonat nejpozději do 2 let.

________________________________

________________________________

Doporučení:

Je dobré si stáhnout Podmínky pro získání ZZVJ a hlavně  Pravidla soutěží ČJF a tam prostudovat skoková a drezurní pravidla, je tam téměř vše co je potřeba.

Kontaktovat v případě můžeš i svého oblastního sekretáře, ale nejvíc z tohoto všeho kolem zzvj by ti měl bez problémů vysvětlit a naučit dobrý trenér.

Upozornění: Otázky a testy jsou pouze okruhy otázek pokrývající potřebné znalosti všeho kolem koní a slouží k zjištění tvých vědomostí a nemusí být totožné s otázkami při zkouškách.

POZOR na změny v Pravidlech soutěží ČJF, například od 1.4.2007 jsou nové změny ve skokových pravidlech …

A proto, když si stahujete některé věci z internetu, třeba vypracované otázky, je třeba podle Pravidel soutěží ČJF zkontrolovat, jestli tam jsou všechny změny zapsané a opravené, aby jste se neučili chybné věci, které už dávno neplatí.

ZZVJ - Zkouška základního výcviku jezdce je vůbec první zkouška, kterou jezdec může vykonat a po jejímž splnění je evidován v České jezdecké federaci, jako držitel jezdecké licence.

Česká jezdecká federace (ČJF) řídí jezdecký sport  v České republice, a spadá pod ní 7 odvětví jezdeckého sportu: drezura, skokové ježdění, všestrannost (military), vytrvalost (endurance), spřežení, voltiž a reining.

ZZVJ se může skládat:

a) ZZVJ pony - od 8 let

b) ZZVJ klasická (na velkého koně) - od 12 let

Kdo má licenci jezdce, může startovat na oficiálních jezdeckých závodech pořádaných ČJF (skokové ježdění, drezúra, všestrannost - pro ostatní disciplíny je potřeba složit speciální jezdecké licence).  Hodně jezdců ale pak stejně aktivně nezávodí a pro mnoho adeptů zkouška vlastně představuje zhodnocení jejich letitého úsilí, je to takové potvrzení, že něco dokázali:o))

To, že máte licenci, ale neznamená, že jste hotový jezdec, to vlastně nebudete nikdy, protože každý kůň je jiný, podmínky ježdění jiné atd. Je třeba se ještě hodně učit, a na každých zkouškách vám to rozhodčí připomenou.

Připravte se na to, že příprava na zkoušku vám zabere několik roků, záleží na tom jak často a kde a na jakých koních a s jakým trenérem se připravujete a hodně záleží i na vašem talentu a chtění, počítejte tak 2 - 3 roky 3x týdně. A příprava na zzvj není jen o ježdění ale o všech pracích kolem koní, o pochopení všeho u koní.

Dále se připravte na finanční výdaje za trenéra, kdo nemá svůj jezdecký areál a svého koně, tak další platby za výuku v jezdecké škole nebo klubu.

Až si budete myslet, že na zzvj máte, tak je třeba si najít v kalendáři akcí ČJF termíny konání ZZVJ někde poblíž, aby jste nemuseli převážet koně a sebe daleko, a poslat přihlášku. Termín je třeba zajišťovat s velikým předstihem, protože někde jsou už zadaní několik měsíců předem. Zkoušku můžete skládat kdekoliv, v jakékoliv oblasti v ČR, kde se koná,

Musíte být členem jezdeckého klubu nebo stáje a tak se v nějakém klubu ve svém okolí přihlaste. V případě, že nejste členem žádného klubu a připravujete se samostatně, tak se buď rychle snažte do nějakého klubu přihlásit, nebo se zkuste domluvit s  klubem který pořádá zkoušky, že by jste je skládali za jejich klub.

Ke zkoušce musíte mít koně, který je schopen všech částí zkoušky, umí drezuru a parkur. Popřípadě můžete mít na každou část zkoušky jiného koně. Nebo je možno si v některém klubu takového koně vypůjčit a to stojí tak 1000.-na den.

Je dobré se domluvit s klubem, kam se chystáte na zkoušky, jestli dělají před zkouškou soustředění, někde je jednodenní, někde třídenní i vícedenní. A to si pak můžete na místě, kde budete skládat zkoušku předem natrénovat, ale stojí to dost peněz, někde si počítají 100,- a někde i 1000,- Kč za hodinu tréninku plus další výdaje za ubytování sebe a ustájení koně a jídlo a krmení.

Dále je potřeba mít Předepsané jezdecké oblečení tj : bílou jezdeckou košili, bílou kravatu, plastron či vázanku nebo jezdeckou košili se stojáčkem, jezdecké sako, bílé jezdecké kalhoty (ženy mohou mít i krémové), jezdecké holinky nebo pérka s jezdeckými chapsy černé barvy, musí mít helmu s tříbodovým uchycením, jezdecký bičík a bílé jezdecké rukavice.

Nesmí se zapomenout na psací potřeby, raději dvě propisky, kdyby jedna dopsala.

Musíte mít vytištěné správné drezurní úlohy a svého čtenáře drezurních úloh, tj člověk, který čte nahlas a správně drezurní úlohu v předepsaném pořadí a má to naučené a ví o co jde. Může to být kamarád, rodič, trenér.

Pak je důležité mít 500,-Kč jako poplatek ČJF, který se vybírá při prezentaci před zkouškou a v případě nesplnění zkoušky se nevrací.

Dále někde vybírají ještě 200 až 300,- Kč jako poplatek za použití areálu, takže počítejte, že je potřeba mít nejméně 1000,- Kč v peněžence.

Jestli si věříte, že zkoušku uděláte :o)), můžete si s sebou vzít průkazovou fotografii, která je potřeba spolu s Potvrzením o vykonané zkoušce, odeslat na ČJF k vystavení licence.

Pokud zkoušku nesplníte, můžete ji opakovat.

Nesplníte-li obě části, praktickou ani teoretickou část, můžete na zkoušku znovu nejdříve za 6 měsíců

Nesplníte-li některou z praktických částí (drezúra, parkur, předvádění ), opakujete za 6 měsíců. Nesplníte-li teorií, máte možnost opakovat teoretickou zkoušku za 1 měsíc a zkoušku opakujete jen z teoretické části.

Nejdéle zkoušku můžete opakovat za 2 roky !

účastník který zkoušku splnil dostane potvrzení o vykonané zkoušce a to odešle po telefonické dohodě svému oblastnímu sekretáři na Oblastní sekretariát ČJF a za několik (hodně ) dní ti přijde poštou licence. Je na ní tvá fotka, tvoje údaje, tvé číslo licence, číslo klubu za který jezdíš a za 200 Kč vylepená známka platnosti licence pro příslušný rok. A touto licencí se budeš prokazovat na oficielních závodech, které pořádá ČJF.

OTÁZKY A ODPOVĚDI

1) Jakou zkratku má mezinárodní jezdecká federace?

FEI (Federation Equestre Internationale) -

FEDERATION EQUESTRE INTERNATIONALE,

Avenuej Mom-Repos 24, CH-1000, Lausanne 5, Switzerland.

Telefon: +41 21 310 47 47. www.horsesport.org

2) Kdo organizuje jezdecký sport v České republice?

ČJF (Česká jezdecká federace)

3) Čím se řídí jednotlivé soutěže všech disciplín jezdeckého sportu?

Pravidly FEI (Všeobecnými, veterinárními, příp. i zvláštními)

4) Které zkoušky zahrnuje soutěž všestrannosti?

Drezurní zkouška, terénní zkouška (1. úsek steeplechase, 2. úsek cross-country), skoková zkouška.

5) Jaké jsou rozměry drezurního obdélníku?

Do „L“ 20 x 40, vyšší 20 x 60

6) Jaké znáte základní chody koně?

Krok, klus, cval

7) Co rozumíte pod pojmem barování koně?

Jedná se o nedovolený a zakázaný způsob úpravy překážek nebo tlučení koně do nohou při skoku za účelem vyššího zvednutí končetin koně nebo vyššího či delšího skoku koně.

8) Ve kterém roce stáří se mohou koně účastnit poprvé skokových soutěží?

Ve 4 letech.

9) Jaké skoky musí být na opracovišti při závodech?

Minimálně 1 kolmá a 1 výško-šířková překážka - mohou být max. o 10 cm vyšší, než odpovídá stupeň obtížnosti, kterou bude kůň skákat, musí být postaveny obvyklým způsobem a označeny červenými a bílými praporky.

10) Jaké může být stáří jezdce, pokud startuje za juniory?

14 - 18 let

11) Jaké jsou výšky překážek parkuru v jednotlivých klasických stupních obtížnosti?

ZM - 90 cm

Z - 100 cm

ZL - 110 cm

L - 120 cm

S - 130 cm

ST - 140 cm

T - 150 cm

12) Jaké znáš penalizace trestnými body na parkuru podle stupnice A?

První neposlušnost - 4 trestné body

Poboření překážky při skoku - 4 trestné body

Dotyk jedné nebo více nohou vodní hladiny ve vodním příkopu nebo otisk na ohraničující lišty na straně doskoku  - 4 trestné body

První pád koně nebo jezdce nebo obou ve všech soutěžích - vyloučení

Druhá neposlušnost - vyloučení

Překročení přípustného času - vyloučení

Překročení stanoveného času v základním parkuru, v prvním nebo druhém kole a v rozeskakování ne na čas -  1 trestný bod za každou započaté čtyři sekundy

Překročení stanoveného času v rozeskakování na čas - 1 trestný bod za každou započatou sekundu

Změna od 1.4.2007

13) Co je to martingal a k čemu slouží?

Je to pomocná otěž a zamezuje koni, aby zvedal hlavu a krk příliš vysoko. Zjemňuje jezdcovu ruku. Skládá se z nákrčního řemene a vlastního martingalu.

14) Popiš správnou výstroj jezdce při tréninku.

Jezdecká helma, vysoké jezdecké boty nebo nízké boty a chapsy, triko s dlouhým rukávem, jezdecké kalhoty.

15) Jaké druhy nánosníků znáš?

Anglický, Hannoverský, Mexický, kombinovaný

16) Popiš uzdečku a uzdu.

- Uzdečka se skládá z: nátylník, čelenka, podhrdelník, 2 lícnice, nánosník, udidlo, otěže

- Uzda se skládá z: uzdečky s anglickým nánosníkem + 2 lícnice k páce, páka, podbradní řetízek, pákové otěže

17) Popiš sedlo a jeho doplňky.

Přední a zadní rozsocha, posedlí, vrchní (velká) a spodní (malá) bočnice, třmenový zámek, třmenový řemen, třmen s vložkou, kolenní opěrky, řemeny k podbřišníku (zápinky), podbřišník s přezkami (zápřesky), sedlový polštář, kostra sedla, podložka.

18) Jaké znáš ochranné pomůcky při výcviku a soutěžích pro koně?

Bandáže, chrániče šlach (kamaše), struhačky, zvony, nákolenní kamaše, čabraky na uši, gelové podložky, gumové kroužky na udidlo, chrániče břicha.

19) Popiš vodění a předvádění koně.

Koně vede pouze 1 člověk. Jde po jeho levé straně vedle předních nohou. Vodítko drží oběma rukama pro případ, že by byl kůň neklidnější. Pokud vede koně na uzdečce bez pomocných otěží, má vždy přehozené otěže přes hlavu koně, takže pravou rukou drží otěže u huby koně a levou rukou jejich konec. Kůň se může vodit na ohlávce, uzdečce nebo na štajgru. Pokud je kůň nasedlaný, musí být vždy vytažené třmeny nahoru.

Při předvádění na zkouškách, závodech a výstavách kůň nesmí mít ochranné pomůcky a je veden vždy na uzdečce.

20) Vyjmenuj nejběžnější onemocnění koní.

Podlom, hniloba kopyt, koňská chřipka, alergie, vnitřní paraziti, plísňové onemocnění kůže, kolika, schvácení kopyt, zánět šlach.

21) Jaké znáš ochranné pomůcky jezdce při výcviku?

Různé typy jezdeckých přileb podle specializace výcviku, chránič brady, jezdecké boty, rukavice, ochranná vyztužená vesta.

22) Jaké jsou vzdálenosti kavalet v kroku a v klusu?

krok = 80 - 90 cm

klus = 120 - 130 cm

23) Jakou funkci má vnější otěž při vedení koně?

Vnější otěž je při ohýbání koně přiložena ke krku a navádí ho směrem dovnitř. Je vedoucí, vede koně po kruhu

24) Jak se chová jezdec s koněm při vjezdu na veřejnou komunikaci?

Při vjezdu na silnici dodržuje jezdec pravidla silničního provozu, jede po pravé krajnici, ve tmě a za snížené viditelnosti je řádně označen odrazkou a světlem (baterkou). Potah se smí řídit od 16 let

25) Vysvětli pojem chod a ruch koně.

- Chody rozeznáváme podle nohosledu koně - krok, klus, cval. Odlišují se od sebe rozličným časovým sledem, taktem a rychlostí pohybu

- Ruch je rychlost a tempo střídání končetin koně v určitém chodu,  je dán délkou projeté dráhy v určitém čase v tom kterém chodu. To znamená, že kůň umí pracovat v rámci jednotlivých chodů tj. klusu nebo cvalu v sebraném (shromážděný), pracovním, středním, prodlouženém ruchu, nebo v sebraném, středním a volném kroku. Při zvyšování (zrychlování) ruchu se má zvyšovat prostornost chodu, ne kadence.

26) Co je to akce?

Je to způsob a výška zvedání končetin (akce nízká, akce vysoká...)

27) Jaké znáš pomocné otěže?

Martingal, průvlečky, vyvazovací otěže, chambon, gongue .

28) Popiš správný sed jezdce.

Jezdec sedí v nejhlubším místě sedla, má nastavenou správnou délku třmenů, kolena jsou přiložena k sedlu - pevný stisk stehen a kolen, holeně jsou přiloženy na podbřišníku nebo mírně za ním, pata je prošlápnutá, špička je u koně. Jezdec sedí zpříma s vypnutým hrudníkem a pružným křížem, ramena tlačí dozadu, ruka je klidná a citlivá na koňskou hubu. Otěže procházejí mezi malíčkem a prsteníkem do ruky a vycházejí mezi ukazováčkem a palcem - palec směřuje vzhůru. Ruce jsou u sebe, lokty přiloženy k tělu. Držení hlavy je vzpřímené - pohled směřuje dopředu (nikoliv dolu). Ramenní kloub, kyčelní kloub a pata tvoří jednu přímku.

29) Vyjmenuj pomůcky, kterými jezdec působí na koně.

Jsou to holeně, sed (váha), otěže a hlas.

30) Na které straně skoků se umísťuje červený a bílý praporek?

Červený praporek se vždy umisťuje na pravé straně skoku ze směru, ve kterém se má skok přejít, bílý praporek se pak dává na levou stranu skoku.

31) Jaké doklady potřebuje jezdec pro start na závodech?

Licenci jezdce, licenci koně, zdravotní průkaz koně nebo veterinární osvědčení, kde budou potvrzena sérologická vyšetření a řádná očkování a 3denní osvědčení na přepravu koně (opět potvrzené veterinářem).

32) Jakou ústroj musí mít jezdec v parkurovém skákání?

Jezdeckou helmu s tříbodovým uchycením, bílou košili, bílou vázanku, červené(muži) nebo tmavě modré či černé (ženy)jezdecké sako, bílé jezdecké kalhoty, vysoké jezdecké boty, bílé rukavice.

33) Jakou ústroj musí mít jezdec v drezurních soutěžích?

- Pro nižší (Z): Jezdeckou helmu, bílou košili, bílou vázanku, červené(muži) nebo tmavě modré či černé (ženy) jezdecké sako, bílé jezdecké kalhoty, vysoké jezdecké boty, bílé rukavice.

- Od stupně L: Cylindr, černý nebo tmavomodrý frak, bílé (nebo dámy krémové) jezdecké kalhoty, bílá košile, bílá vázanka, bílé rukavice, černé jezdecké boty, ostruhy.

34) Vyjmenuj několik zásad bezpečnosti práce při ošetřování koní ve stáji.

Při příchodu do jezdeckého areálu je povinností každého se nahlásit odpovědné osobě a respektovat jeho pokyny. Je nutné dodržovat bezpečnostní a jiné podmínky stáje. Ve stáji se neběhá, nekřičí a nekouří. Do boxu ke koni smí maximálně 2 lidé, při vstupu je potřeba koně nejdříve oslovit, a přistupovat k němu zleva. Při ošetřování (místování, čištění aj.) musí být kůň uvázán.

35) Kdo odpovídá za bezpečnost jezdců při tréninkové hodině?

Trenér, cvičitel nebo vedoucí stáje (oddílu).

36) V kolika letech může jezdec provádět zkoušku základního výcviku?

Ve 12.

37) Jaká jsou doporučená očkování pro jezdce?

Proti tetanu.

38) Jaké znáš základní barvy koně?

Ryzák, hnědák, vraník, bělouš, plavák, izabela, albín, strakáč

39) Co jsou vrozené znaky u koní?

Je to odlišnost zbarvení a srsti od základního zbarvení na některých částech těla. Př. na hlavě - hvězda, lucerna, nosní pruh; na nohách - podkolenka, bílá spěnka a korunka atd.

40) Co jsou získané znaky u koní?

Jsou to znaky, které nemá kůň od narození, ale které získal během života. Vznikají náhodně nebo lidským přičiněním. Př. náhodně - bílé skvrnky po zranění; úmysl - výžehy pro upřesnění identity.

41) Popiš koně.

Hlava: čelo, temeno,týl, ušní krajina, spánková krajina, nadočnicová jamka, očnicová krajina, podočnicová krajina, nos, krajina nozder, ústní krajina,brada, líce, žuchva, příušní krajina, zátýlí, hrtanová krajina, skráň, kštice.

Krk a trup: šíje, hříva, hrdelní brázda, hrdlo, prsa, kohoutek, hřbet, žebra, hruď, podžebří, mečová krajina, bedra, hladová jamka, slabiny, pupeční krajina, šourek (u klisny vemeno), kříž, hrbol kosti kyčelní, záď, ocas.

Přední nohy: lopatka, ramenní kloub, rameno, loket, předloktí, zápětí, záprstí (přední holeň), spěnka, korunka, kopyto.

Zadní nohy: hrbol kosti stehenní, stehno, předkolení, hlezno, nárt (zadní holeň), spěnka, korunka, kopyto.

42) Ošetřování koní před výcvikem a po výcviku.

- Před výcvikem vymístujeme box a dáme koni čistou podestýlku, poté koně vyčistíme, nasedláme a nauzdíme a jdeme jezdit.

- Po návratu z výcviku koně odsedláme a oduzdíme, vyčistíme ho (i sedlo a uzdečku) a podle denní doby nakrmíme.

43) Základní krmivo pro koně.

Krmiva pro koně se dělí na  rostlinné, živočišné, minerální, jadrné, objemné a je to například:

Seno, luční tráva, oves, květ, plevy, otruby, ječný šrot, kukuřice, ovoce a zelenina, sušené mléko, 

44) Napájení koní.

Ideální je napáječka, díky níž má kůň přístup k libovolnému množství čerstvé vody. Pokud tato dispozice není, musí dostávat kůň vodu v kbelíku - ten se ovšem musí denně vymývat a dolévat do něj nová čistá nezávadná voda. Ustájený kůň spotřebuje denně průměrně 40l vody. Optimální teplota je 10 stupňů C.

45) Úrazy koní a jejich ošetření.

Zášlap - vznikne, když koni šlápne jiný kůň do zadní spěnky.

Nášlap (proniknutí cizího tělesa do kopyta): vyčistit, přiložit tlakový obvaz

Tržná rána: ošetření je podle její velikosti - někdy stačí vydesinfikovat, jindy se musí sešít.

Otlaky a zduření: chladit, jakmile se ztratí potírat mastí

Krvácení: zastavit krvácení (studená voda), vyčistit, přiložit tlakový obvaz

46) Zlozvyky koní.

Klkání, skřípání zuby, kopání, okusování předmětů, hrabání, tkalcování (hodinaření), vzpínání.

47) Nemoci koní a jejich léčení. - nauč se základní nemoci, např.

Kolika, Zchvácení kopyt, Černá zástava moče, Zánět horních cest dýchacích, Hniloba kopyt, Chřipka, Tetanus,

48) Podkování, druhy podkov a ošetřování kopyt.

- Kopyta musíme každý den pečlivě čistit kopytním háčkem od nečistot - je třeba hlavně hlídat, aby nezůstalo např. bláto v střelkových rýhách. Také není od věci v dobách, kdy je sucho, mazat kopyta speciálním tukem (postačí ale i obyčejné sádlo), aby nebyla moc přesušená.

- Při čistění kopyt je také důležité kontrolovat stav podkov. S tím souvisí podkování - to by se mělo provádět jednou za 6 - 8 týdnů. Je to závislé na stavu a růstu kopyta a na povrchu, po kterém koně chodí. Při kování se vždy nejprve kopyto řádně upraví (vystrouhá a orašpluje), následně se na něj pak pečlivě a pevně přitluče podkova, která by měla perfektně sednout. Někdo ková "za tepla" (tzn. že kovář zkouší koni podkovu vyndanou rovnou z výhně a podle potřeby může tu podkovu ještě přizpůsobit), někdo ková "za studena" (tzn. že kovář má již připravenou přesnou podkovu pro určitého koně, která mu padne).

- Druhy podkov: např. pantoflice, zámkové, ozubové a  šroubové

49) Penalizace v terénní zkoušce všestrannosti.

- 1. neposlušnost (vybočení nebo kruh) = 20 tr. b.

- 2. neposlušnost u téže překážky = 40 tr. b.

- 3. neposlušnost u téže překážky = vyloučení

- 4. neposlušností v úseku D - Cross country = vyloučení

- Pád jezdce na překážce = 65 tr. b.

- Pád koně  na překážce = vyloučení

- 2. pád v úseku  B - steeplechase a v úseku D - cross country = vyloučení

- penalizace za čas (překročení optimálního času): klusové úseky = 1 tr. b. za vteřinu; steeplechase = 0,8 tr. b. za vteřinu; cross country = 0,4 tr. b. za vteřinu

- Překročení časového limitu: úseky A, B, C nebo D = vyloučení

50) Vyjmenuj základní typy překážek na parkuru.

Překážky se dělí na kolmé = výškové (kolmý skok, stacionáta, branka, plůtek, kolmá zeď, válce) a šířkové (dvojbradlí, oxer, trojbradlí, bulfinč, šikmá zeď, vodní příkop).

51) Jaké znáš zvláštní soutěže v parkurovém skákání?

Soutěž do prvé chyby, bariérové skákání, mini-max, štafetové skákání, minutové skákání, soutěž se stupňovanou obtížností, volba překážek, volba dráhy, zrcadlové skákání atd.

52) Jak postupujeme při podávání protestu a kdo ho smí podávat?

- Protest smí podat vedoucí družstva nebo osoba odpovědná za koně na závodech.

- Námitky se podávají písemně, musí být podepsány oprávněnou osobou a předány spolu s důkazy a svědectvím předsedovi sboru rozhodčích.

- K tomu je potřeba zaplatit poplatek ve výši 200,-Kč.

- Námitky se podle svého druhu podávají buď 15 - 30 minut před startem nebo do 30 minut po vyhlášení výsledků.

53) Jaké jsou základní vzdálenosti mezi skoky v kombinacích ?

Na 1 cvalový skok - 7,5 m

2 -  10,5 m

3 - 14 m

4 - 17,5 m

5 - 21 m

54) Jaké chyby se nejčastěji vyskytují při vedení koně na kruhu a v obloucích?

Přílišné zkracování vnitřní otěže, křížení otěží nad kohoutkem koně, nahýbání těla do středu

55) Co je to mimochod?

Je to zvláštní chod koně, kdy jde v klusu současně PP s PZ a potom zase současně LP s LZ.

56) Popiš nohosled koně v kroku, klusu a cvalu.

Krok (4 doby): LZ, LP, PZ, PP

Klus (2 doby): LZ + PP, PZ + LP

Cval (3 doby): LZ, LP + PZ, PP

57) Jaké jsou zásady první pomoci pro jezdce - všeobecně?

Při pádu jezdce z koně je nutné nejdříve zjistit, zda byl pád lehký a jezdec může pokračovat v jízdě, nebo zda je potřeba přivolat lékařskou pomoc.

- V případě závažného pádu můžeme do příchodu odborné pomoci udělat toto: při vyraženém dechu - silný poklep na záda, při zapadnutí jazyka - navrácení do správné polohy, při zranění končetin - fixace, při poranění páteře - v žádném případě nehýbat!

- Je-li jezdec pouze lehce odřen, měli bychom mu ránu vydesinfikovat.

Jde-li o závažné zranění je nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc!!!

58) Úloha komisaře při jezdeckých závodech.

- Komisaři mají přístup na opracoviště, do stájí, na cvičný prostor a do všech dalších prostor, které ovládá organizační výbor.

- Komisař na opracovišti má za úkol včas zakročit, aby se zabránilo špatnému zacházení s koňmi, aby se zabránilo přestupkům proti obecným zásadám chování, slušnosti a přijatým normám sportovní etiky.

59) Jak provedeme přechod do zastavení?

Koně zasedneme, zároveň stiskneme holeně a lehce přitáhneme otěže.

60) Kdo provádí kontrolu koní před drezurní zkouškou?

Sbor rozhodčích a veterinář

- Na mezinárodních závodech musí být prováděna veterinární kontrola koní a kondiční prohlídka koní před závody.

- Musí být určen komisař pro kontrolu sedlání a uzdění každého koně bezprostředně po opuštění obdélníku.

- Jakákoliv nesprávnost způsobí okamžité vyloučení.

- Kontrola musí být prováděna s největší opatrností, protože někteří koně jsou velmi nedůtkliví a citliví.

61) Jaká je tělesná teplota dospělého koně?

37,5 C - 38,2 C

62) Jaký je počet zubů u dospělého koně?

Hřebci - 40, klisny - 36, valaši podle věku kastrování

63) Kolik spotřebuje dospělý kůň vody na den?

Průměrně 40 l. ( ale vypije i 60 litrů - záleží na stáří, zátěži, počasí)

64) Co je to velký kruh a jaký má průměr?

Velký kruh je kruh o průměru 20 m nebo o šířce jízdárny. Dělá se kdekoliv, kde se vejde. Jezdí se tak dlouho, dokud není veleno jinak.

65) Jaká je první pomoc po úrazu při bezvědomí jezdce a při zlomeninách?

Zkontrolovat dech a puls. Resuscitace: zaklonit zraněnému hlavu, vyčistit dýchací trubice, vytáhnout jazyk, 2 vdechy na 15 stlačení hrudníku. Případně se snažit zraněného jinak probrat a poskytnout mu teplo a klid. Při zlomeninách končetin je třeba fixace (= znehybnění zlomené části např. dlahou nebo alespoň rovným klackem). Pokud si zraněný stěžuje na bolest zad, NEMANIPULOVAT S NÍM, může mít zraněnou páteř. Při zranění jezdce je vždy nejdůležitější zavolat okamžitě záchrannou pomoc.

66) Do jaké výšky mohou být stavěny skoky na opracovišti v poměru k probíhajícímu stupni soutěže?

Překážky na opracovišti mohou být stavěny maximálně o 10 cm vyšší, než je probíhající stupeň soutěže.

67) Jakým způsobem může být potrestán jezdec za skok proti směru na opracovišti?

Vyloučením ze soutěže nebo peněžitým trestem.

68) Za jakou dlouhou dobu musí jezdec odstartovat ve skokové soutěži po znamení zvonu?

Do 45 sekund.

69) Jaký může být věk jezdce startujícího v kategorii "mladí jezdci"?

16 - 21 let ( kategorie jsou: děti 12 - 14, junioři 14 - 18, mladí jezdci 16 - 21, na pony 12 - 16 let)

70) Jaký může být věk jezdce startujícího v kategorii "děti"?

12 - 14 let

71) Jak dlouhý smí být bičík při skokových soutěžích?

Bičík smí být dlouhý maximálně 75 cm.

72) Jaký průměr má "malý kruh"?

6 -10 m

73) Jak je penalizováno překročení času při hodnocení podle stupnice "A" v základním parkuru a jak při rozeskakování?

Překročeni přípustného času - vyloučení

Překročeni stanoveného času v základním parkuru, v prvém nebo druhem kole a v rozeskakování ne na čas - 1 trestný bod za každé započaté čtyři sekundy

Překročeni stanoveného času v rozeskakování na čas - 1 trestný bod za každou započatou sekundu

74) Jak se vyhýbají jezdci při ježdění jednotlivě na jízdárně a na opracovišti?

Jezdci se míjejí po levé ruce a rychlejší chod je na stěně jízdárny.

75) Co je ve skokové soutěži považováno za cizí pomoc?

Napovídání trasy parkuru, hlasité pobízení koně jinou osobou než jezdcem nebo jakékoliv mávání na koně, aby překonal skok. Úprava postroje a oblečení cizí osobou během závodu.

76) Co není ve skokové soutěži považováno za cizí pomoc?

Např. dovedení koně do parkuru.

77) Jak se provádí cvik "obloukem změnit směr"?

Cvik se provádí v druhé polovině dlouhé stěny. Koně vedeme na oblouku o průměru 8 - 10 metrů a vrátíme se s ním šikmo zpět na stěnu.

78) Jaký je poloměr obratu při projíždění rohu jízdárny?

V kroku je to čtvrtkruh o poloměru cca 3 m, v klusu a ve cvalu je to čtvrtkruh o poloměru 6 m a více (záleží na rychlosti chodu).

79) Jaký je rozdíl mezi kombinací a distancí překážek na parkuru?

Kombinace jsou překážky postavené za sebou, mezi kterými je vzdálenost 0 cvalový skok.

Distance jsou překážky postavené za sebou, mezi kterými je vzdálenost 3 a více cvalových skoků.

Pak je ještě něco mezi, tzv. In-out a to jsou překážky postavené za sebou, mezi kterými je vzdálenost 1 - 2 cvalových skoků.

80) Jakou ústroj musí mít jezdec při prohlídce parkuru?

Klasické korektní jezdecké oblečení.

81) Kde je na drezurním obdélníku umístěno písmeno "A"?

Písmeno "A" je umístěno uprostřed krátké stěny.

82) Kterými písmeny se řídí jezdec při cviku "změnit směr"?

Jezdec se řídí písmeny "FXH" nebo "KXM". Cvik se může provádět i v obráceném pořadí (HXF nebo MXK).

83) Kterými písmeny se řídí jezdec při cviku "půl jízdárny"?

Jezdec se řídí písmeny "BXE". Cvik se může provádět i v obráceném pořadí (EXB).

84) Kterými písmeny se řídí jezdec při cviku "ze středu"?

Jezdec se řídí písmeny "AXC". Cvik se může provádět i v obráceném pořadí (CXA).

85) Jak daleko od rohu drezurního obdélníku jsou umístěna písmena pro cvik "změnit směr"?

6 metrů.

ZKOUŠKA ZÁKLADNÍHO VÝCVIKU JEZDCE PONY (ZZVJ-P)

?eská jezdecká federace stanovuje následující podmínky pro získání jezdecké licence jezdce pony.

1) Uchazeč musí dovršit v daném roce věk minimálně 8 let.

2) Uchazeč musí prokázat složením praktické zkoušky dovednost v jízdě na pony

Opravné zkoušky

- vodění a předvádění koně

- drezurní úloha P1

- překonání parkuru ve výšce 50 cm s 1 distancí a skákání kavalet z klusu

3) Uchazeč musí prokázat základní teoretické znalosti z :

- anatomie a fyziologie koně

- napájení,krmení,ošetřování a kování koně

- úrazy a nemoci koní

- základní zdravotní ošetření koně

- ústroj jezdce a postroj koní

- bezpečnost jezdce a základní první pomoc

- disciplíny jezdeckého sportu

- základní znalost pravidel

Svoje znalosti prokáže uchazeč formou testu.

4) Minimální počet uchazečů je 6, maximální počet je 20.

5) Zápisné ke zkoušce (i opakované) je 500,-Kč, je příjmem pořádající oblasti ČJF a nevrací se.

Účastníkkromě uvedeného uhradí účastnický poplatek související s pokrytímnákladů na uspořádání zkoušek (technické zajištění aj.), jehož výšistanoví pořádající oblast ve spolupráci s pověřeným pořadatelem.

6) Úspěšné složení zkoušek opravňuje jezdce ke startu v soutěžích pony.

- jezdec ,který neuspěje u zkoušek jak z praktické tak i teoretické části, opakuje celou zkoušku nejdříve za 6 měsíců

- jezdec,který neuspěje u zkoušek v praktické části(drezura nebo parkur nebo oboje) opakuje celou

praktickou část nejdříve za 6 měsíců.

- jezdec,který neuspěje v teoretické části (testu), opakuje zkoušku jen z teorie nejdříve za 1 měsíc

- opravnou zkoušku musí jezdec vykonat nejpozději do 2 let

Přerušení zkoušek

V mimořádném případě může komise ze závažných důvodů jezdce ze zkoušek vyloučit (nenechat jej dokončit
)

Hodnocení zkoušek základního výcviku jezdce na pony

- V drezuře jsou hodnoceni uchazeči v základních chodech- krok,klus,cval,provedení kruhu,srovnání a

zastavení. Základem hodnocení je sed a vliv jezdce. Součástí hodnocení je i vodění a předvádění pony.

- Ve skoku na parkuru je základem hodnocení - rovnováha, styl,rytmus a tempo.

- V teoretické zkoušce základní znalosti formou testu min.30správných odpovědí( z 35 otázek)=splnil.

Jednotlivé části zkoušky jsou hodnoceny výrokem komise - splnil /nesplnil.

Pro hodnocení praktické části zkoušky nejsou uplatňována ustanovení pravidel jezdeckého sportu.

Na závěr zkoušek proběhne vyhodnocení uchazečů.Po ukončení zkoušek vypracuje komise „Protokol o

zkouškách"pro příslušný oblastní výbor a sekretariát ČJF. Na jeho základě budeúčastníkům zkoušek, kteří splnili, vydána licence jezdce pony soznačením „Jezdec -P".

Směrnice pro zkoušku základního výcviku jezdce pony

Zkoušky základního výcviku se mohou provádět v jezdeckých areálech, které mohou zajistit následující

podmínky :

1) prostor pro předvádění a vodění koní

2) halu nebo prostor pro přezkoušení jezdeckých schopností kandidátů v drezuře (drezurní obdélník 20x40 m)

3) halu nebo prostor pro pžezkoušení jezdeckých schopností kandidátů po stránce skokové (viz.předepsaný plánek parkuru)

4) ustájení pro koně kandidátů zkoušek

5) obsluhu pro stavbu překážek

6) místnost pro vypracování testů

Pomůcky potřebné při zkouškách

1)- Každý kandidát si musí zajistit koně, se kterým bude provádět zkoušku(může být jiný pro drezúru i pro parkur, na jednom koni se mohouvystřídat max.3 jezdci)

- Kandidát si zajistí vlastního čtenáře úlohy

- Kandidát si přinese vlastní psací potřeby

- Kandidát bude mít kompletní jezdeckou výstroj a kůň postroj dle skokových pravidel jezdeckého sportu čl. 256 a čl.257

2) Pořadatel zajistí - startovní čísla 1 - 20

- překážkový materiál pro předepsaný parkur

- drezurní obdélník 20x40 m

- tiskopisy pro hodnocení kandidátů zkoušek

Při zkoušce jsou potřeba nejméně 3 zkoušející :

Hlavní,kterýkontroluje a zabezpečuje správné dodržování časového rozvrhu, nazačátku provede instruktáž kandidátů, provede vyhodnocení testů a nazávěr zkoušek provede celkové vyhodnocení.

Další dva zkoušející budou hodnotit drezurní a skokovou zkoušku.

(Hlavníhozkoušejícího vybere ze seznamu ČJF oblastní výbor ČJF - vyloučeni jsouzkoušející, kteří mají u zkoušek kandidáty z vlastního klubu nebopříbuzné nebo je trénují)

časový program :

8.00 hod. kandidáti se shromáždí a budou jim přidělena čísla 1 - 20(max. 20 na den)

hlavní zkoušející informuje kandidáty o průběhu zkoušek

9.00 hod. předvádění a vodění koní

drezurní úloha P1 (pořadí startujících 1 - 20)

14.00 hod. skoková zkouška na předepsaném parkuru (pořadí startujících 20 - 1)

16.00 hod. testy (vypracovat odpovědi na otázky testu v čase 45 min.)

17.30 hod. hlavní zkoušející provede zhodnocení všech účastníků zkoušek za jejich účasti

(Uvedený časový rozvrh je orientační. Je v pravomoci zkušební komise rozvrh upravit - dle počtu účastníků apod.)





Okruhy otázek pro zkoušky základního výcviku jezdce pony

1. Zkratka mezinárodní jezdecké federace.

2. Kdo organizuje jezdecký sport v ČR.

3. Popis koně (části těla).

4. Vrozené znaky u koní.

5. Získané znaky u koní.

6. Základní barvy kon?.

7. Počet zubů dospělého koně.

8. Tělesná teplota koně.

9. Napájení koní

10. Základní krmiva pro koně.

11. Zásady bezpečnosti práce při ošetřování koní ve stáji.

12. Ošetřování koní před a po výcviku.

13. Podkování a ošetřování kopyt.

14. Nemoci koní a jejich léčení.

15. Úrazy koní a jejich ošetření.

16. Zlozvyky koní.

17. Doporučené očkování pro jezdce i koně.

18. Zásady první pomoci.

19. Nohosled koně v kroku,klusu a cvalu.

20. Co je to mimochod.

21. Ochranné pomůcky při výcviku a soutěžích pro koně.

22. Ochranné pomůcky pro jezdce.

23. Správná výstroj jezdce při tréninku.

24. Popis správného sedu.

25. Pomůcky jezdce, kterými působí na koně a jejich použití.

26. Martingal a jeho funkce.

27. Pomocné otěže.

28. Popis uzdečky a uzdy.

29. Popis sedla a jeho doplňky.

30. Druhy nánosníků.

31. Vodění a předvádění koně.

32. Základní chody koně.

33. Pojem barování.

34. Chování jezdce s koněm při vjezdu na veřejnou komunikaci.

35. čím se řídí jednotlivé soutěže všech disciplín jezdeckého sportu.

36. Jaké doklady potřebuje jezdec a kůň pro start na závodech.

37. Jak staří koně se mohou poprvé účastnit soutěží.

38. Ústroj jezdce a výstroj koně při soutěžích (drezura,parkur).

39. Které zkoušky zahrnuje soutěž všestrannosti.

40. Rozměry drezurního obdélníku a jeho písmena.

41. Jak mají být provedeny základní cviky(kruh,…).

42. Skoky na opracovišti při závodech.

43. Výšky překážek v jednotlivých klasických stupních obtížnosti.

44. Penalizace trestnými body na parkuru.

45. Základní typy překážek.

46. Umístění praporků na skoku a jejich význam.

47. Pravidla skokových soutěží pony.

48. Jaké jsou zvláštní soutěže v parkurovém skákání a jejich pravidla.

49. Pravidla drezurních soutěží pony.

50. Kategorie pony.

Podmínky a osnovy pro získání kvalifikace cvičitele v jezdectví

        Česká jezdecká federace stanovuje následující podmínky pro získání kvalifikace cvičitele v jezdectví.

        Školení cvičitelů jezdectví v rozsahu schválené akreditace MŠMT (viz. Příloha 1) mohou provádět lektoři oblastních výborů ČJF (jmenovitě schválení VV ČJF) ve svých regionech.

1)      Uchazeč musí dovršit v daném roce minimálně 18 let.

2)      Uchazeč musí být držitelem jezdecké licence (ČJF) min. 3 roky.

3)      Uchazeč musí prokázat složením praktické zkoušky, dovednost          v jízdě na koni.

-drezurní úloha – předepsaná pro zkoušky cvičitelů

-překonání parkuru ve výšce 90 – 100 cm s jednou  distancí, jednou kombinací, přechod do klusu a skákání překážek z klusu (IN-OUT), přechod do kroku.

4)      Uchazeč musí prokázat prakticky vedení výcvikové hodiny začátečníků, pokročilých na dané téma

5)      Uchazeč musí prokázat praktické znalosti z lonžování koně se začátečníkem.

6)      Uchazeč musí prokázat teoretické znalosti z:

-anatomie a fyziologie koně

-napájení, krmení a ošetřování koně

-základní zdravotní ošetření koně, kování

-úrazy a nemoci koní

-uzdění a sedlání koně

-ústroj jezdců při výcviku

-bezpečnost lidí a základní první pomoc při úrazech ve stáji a při výcviku

-disciplíny jezdeckého sportu a jejich základní charakteristiku

-stanovy ČJF

        Svoje teoretické znalosti prokáže uchazeč zpracováním testu a ústní zkouškou, při které by měl na dané téma přednášet min. 5 minut.

7)      Minimální počet uchazečů je 6, maximální počet je 12.

8)      Zápisné ke zkoušce (i opakované) je 1.000,- Kč, je příjmem pořádající oblasti ČJF a nevrací se. Uchazeč kromě uvedeného uhradí účastnický poplatek související s pokrytím nákladů na uspořádání zkoušek (technické zajištění aj.) jehož výši stanoví pořádající oblast ve spolupráci s pověřeným pořadatelem.

9)      Uchazeči o kvalifikaci cvičitele v jezdectví starší 50 let, kteří byli v minulosti prokazatelně jezdci (závodníky), nemusí skládat část zkoušky dle odst. 3.

        Opravné zkoušky

        -         Uchazeč, který neuspěje u zkoušky jak z praktické tak i teoretické části, opakuje celou zkoušku nejdříve za 6 měsíců.

        -         Uchazeč, který neuspěje u zkoušky v praktické části (i při nesplnění pouze jedné její části) opakuje celou praktickou část nejdříve za 6 měsíců.

        -         Uchazeč, který neuspěje v teoretické části, testu či ústní zkoušce, opakuje zkoušky jen z teorie, nejdříve však za 1 měsíc.

        Přerušení zkoušek

        -         v mimořádném případě může komise ze závažných důvodů uchazeče ze zkoušek vyloučit (nenechat jej dokončit).

        HODNOCENÍ ZKOUŠKY ZÍSKÁNÍ KVALIFIKACE CVIČITELE

-Hodnocení v drezuře – působení jezdce, sed a vliv jezdce na ježděnost koně, ovládání předepsaných cviků a prvků, pravidelnost, klidné předvedení, prodloužení a zkrácení – přechody, ohnutí a srovnání koně.

-Ve skoku na parkuru je základním kriteriem hodnocení balance, styl a odhad.

-Vedení hodiny – znalost povelové techniky a jízdárenských cviků, schopnost vysvětlovat a opravovat. Celkové zvládnutí svěřeného družstva.

-Lonžování – schopnost zvládnout koně při lonžování, správné ustrojení, schopnost vysvětlovat, opravovat – učit začátečníka.

-V teoretické zkoušce formou testu  - 57 správných odpovědí (ze 64 otázek) = splnil

-V ústní zkoušce – prokázat znalosti a schopnost hovořit a vysvětlovat dané téma.

-Jednotlivé části zkoušky jsou hodnoceny výrokem komisařů – splnil/nesplnil. Pro hodnocení praktické části zkoušky (parkur, drezura) nejsou uplatňována ustanovení pravidel jezdeckého sportu.

-Na závěr zkoušek proběhne vyhodnocení uchazečů. Po ukončení zkoušek vypracuje komise „Protokol o zkouškách“ pro příslušný oblastní výbor a sekretariát ČJF. Na jeho základě bude účastníkům zkoušek, kteří splnili potvrzena na licenci kvalifikace cvičitele.

        SMĚRNICE PRO ZKOUŠKU CVIČITELE

        Zkoušky cvičitele se mohou provádět ve vybraném areálu jednotlivých oblastí, který může zajistit následující podmínky:

1)      Halu nebo prostor pro přezkoušení jezdeckých schopností uchazeče v drezuře (drezurní obdélník 20 x 40 m).

2)      Halu nebo prostor pro přezkoušení jezdeckých schopností po stránce skokové (viz předepsaný plánek parkuru).

3)      Místo pro lonžování.

4)      Ustájení pro koně dvanácti kandidátů zkoušek.

5)      Obsluhu pro stavbu překážek.

6)      Místnosti pro vypracování testů a vykonání ústní zkoušky.

7)      4-6 koní a jezdců, kteří budou využiti jako žáci při vedení výcvikové hodiny.

        Pomůcky potřebné při zkouškách

1)    Každý kandidát si musí dovést oddílového, klubového nebo soukromého koně, se kterým   bude absolvovat zkoušku (může být jiný pro drezuru a parkur, na jednou koni se mohou vystřídat max. 2 uchazeči).

-kandidát si zajistí vlastního čtenáře úlohy

-kandidát si přinese psací potřeby

-kandidát musí mít kompletní jezdeckou výstroj a kůň postroj, dle skokových pravidel jezdeckého sportu, čl.256 a čl.257.

-kandidát musí mít lonžovací bič, vyvazovací otěže a lonž.

-pro drezurní zkoušku – uzdečka (stihlo) – bez pomocných otěží a martingalu, ostruhy, bič nebo tušírka povoleny, kamaše popř. bandáže povoleny.

2)    Startovní čísla  1-12 (pořadatel)

3)    Překážkový materiál pro předepsaný parkur (pořadatel)

4)    Drezurní obdélník 20 x 40m (pořadatel)

5)    Tiskopisy pro hodnocení kandidátů zkoušek (pořadatel)

        Při zkouškách jsou potřeba nejméně 4 zkoušející

1)      Hlavní, který kontroluje a zabezpečuje časový program zkoušek, na začátku provede instruktáž kandidátů, provede vyhodnocení testu a na závěr zkoušek provede celkové vyhodnocení.

2)      Další 3 zkoušející budou hodnotit jednotlivé části cvičitelské zkoušky na základě rozdělení hlavního komisaře.

        Zkoušky je oprávněna provádět pouze komise jmenovaná VV ČJF.

        Časový program zkoušek cvičitelů

             8.00hod   

        -    kandidáti se shromáždí a budou jim přidělena čísla 1-12, hlavní zkoušející informuje kandidáty o průběhu zkoušek

        9.00 hod 

        -    drezura předepsaná pro zkoušky cvičitelů

        -         skoková zkouška na předepsaném parkuru

        -         lonžování začátečníka

        14.00 hod

        -         vedení hodiny

        -         test, vypracovat odpovědi na otázky testu v čase 45 min.

        -         ústní zkouška

        17.30

        -         hlavní zkoušející provede celkové hodnocení zkoušek za přítomnosti účastníků

        ( Uvedený časový rozvrh je orientační. Je v pravomoci zkušební komise rozvrh upravit - dle

          počtu účastníků apod. )

        Okruhy otázek pro zkoušky cvičitelů:

1.      Organizace pro jezdecký sport (národní a mezinárodní).

2.      Popis koně (části těla).

3.      Barvy koní.

4.      Vrozené a získané znaky koní.

5.      Postoje koní.

6.      Tepové a dechová frekvence koní.

7.      Tělesná teplota koní.

8.      Základní znalost chovu koní (délka březosti, odstav hříbat…).

9.    Krmení a napájení koní (výživná a energetická hodnota krmiv, vhodné dávky krmení…).

10.  Podkování koní.

11.  Nemoci a úrazy koní a jejich léčba.

12.  Zásady první pomoci.

13.  Nohosled.

14.  Správný sed a pomůcky jezdce.

15.  Provedení cviků.

16.  Práce na dvou stopách.

17.  Rovnováha koně (typy).

18.  Lonžování.

19.  Úbor jezdce při výcviku – ochranné pomůcky.

20.  Vzdálenost kavalet.

21.  Vzdálenost v kombinacích a distancích.

22.  Pomocné otěže.

23.  „Škála vzdělání“ koně.

24.  Znalost pravidel disciplín jezdeckého sportu (u reiningu, vltiže, spřežení a vytrvalosti – základní znalosti).

25.  Znalost všeobecných pravidel (potřebné doklady, věkové kategorie jezdců, věk koní…).

26.  Věk jezdců a koní při startech v soutěžích jednotlivých disciplín.

27.  Pravidla na opracovišti.

28.  Drezurní obdélník v jednotlivých disciplínách.

29.  Úbor jezdce a koně při soutěžích jednotlivých disciplín.

30.  Hodnocení soutěží.

31.  Typy soutěží a stupně obtížnosti.

32.  Délka parkurů či tratí v jednotlivých disciplínách.

33.  Veterinární prohlídky na závodech.

34.  Stanovy ČJF (organizační struktura a orgány federace, licenční průkazy…).

35.  Doping.